Můj názor na lásku a partnerský život/My own opinion of love and relationship
Láska, tohle slovo se skloňuje téměř neustále ve všech možných i nemožných pádech. Ale co to vlastně je láska? Jaký je její význam? To mi hlava nebere. Láska je něco tak zbytečného, že bez toho nemůžeme žít. Je to něco tak otravného, až nás to dělá šťastnými. Proč? Protože lásku potřebuje každý i ten, kdo říká, že ne. Lásku někdo prožívá moc jiný málo, někdo se chytne první příležitosti jiný čeká na toho nebo tu PRAVOU. Někdo najde pravou lásku hned, jiný později. Ale je vlastně jisté, že na každého někdo čeká. Někdo má v lásce smůlu, jiný štěstí. Někdo najde lásku brzo vydrží mu do konce života, jinému vydrží jen pár měsíců. Možná ani to ne, jsou takový lidé, kteří vlastně ani dlouhodbý vztah nechtějí. Chápu proč, jsem zřejmě jedna z nich. Ale ne proto, že bych snad chtěla. U mě osobně je to kvůli důvěře, která je pro mě velice důležitá. Jak jsou na tom ostatní lidé? Zeptala jsem se pár kamarádů, každý má jiný názor. Jeden mi napsal, že láska je mechanismus, který vynalezli bankéři, aby nás donutili přečerpat účet. :-) (Červený trpaslík) Vtipné a něco na tom je. Názory lidí se liší, ale podle mě si dvě třetiny žen myslí, že láska je krásná. A nejen myslí. Ony to ví, prožívájí šťastnou lásku. Jedna třetina žen je pak nešťastných, buď si to vybraly samy nebo jsou to ženy týrané. A co muži? Muži jsou na to podle mě jinak - lépe. Většina z nich lásku neprožívá tolik, jako ženy. Ženy jsou citlivější a lásku berou příliš vážně. Muži prožívají lásku jen tehdy, kdy ji opravdu mají. Tohle je můj názor a pouze moje zjištění. Nestojím si za tím, ale nenechám si to vyvracet. Láska je prostě potřebná, není zbytečná, bez lásky by nebylo tolik věcí... tolik lidí by neudělalo významné činny, i když by byly udělány z lásky k vlasti, lásky k člověku, lásky ke zvířatům nebo jen láskou k městu, zemi...
Teď něco k partnerskému životu. Co se vlastně pod tímto výrazem představit? Soužití dvou lidí, kteří se milují. Nebo také sexuální život. Já bych se raději zabývala tím společným soužitím. Kdy je vlastně nejvhodnější doba na to, přestěhovat do společného bydlení? To má každý jinak. Někdo už se "třese" na to, až bude moci se svou láskou žít a být s ní každý den. Jiný si zase dává na čas, aby se nemusel o toho druhého "starat". Nebo prostě jen nechtějí společně bydlet. A mají pro to svůj důvod. Takových důvodů je hodně a vydedukovat je všechny není lehké. A hlavně dlouhé. :-) Bylo by jich mraky. Ale jaký je můj názor na společné soužití? Když se dva milují tak dlouho, že si jsou jeden druhým jistý a věří si navzájem pak není problém. Pokud nemají žádné jiné důvody. Mě osobně se nechce do ničeho spěchat, takže třeba za deset let... :-D Nic se nemá upěchat ale pokud je člověk zamilovaný, udělá pro toho druhého všechno...